Good Charlotte - We belive

20. května 2008 v 21:25 | Atea |  Music
Já musela, omlouvám se...
Za co? Možná pochopíte po přečtení tohoto článku... není moc pozitivní, ale já také ne. Klikněte sem a poté se dejte do čtení... -> TADY

,,Až budeš zklamán vlastním životem, pochopím tě. Žít můžeš pouze jednou, avšak život po čase ztrácí smysl, jímž byl v minulosti nabitý... Necítíš tlukot naděje a tvá duše je pouští nicoty, která tě pohltí. Padáš do neznámé černě, plazící se po tvém těle, hltaje každý kousíček tvé beznaděje. Pohltí tě, už se nebráníš. Nač? Není důvodu. Nic není cennější než-li život, tys ho však ztratil při své pouti...
Až pochopíš bolest, jež způsobuje láska, až spadneš na dno bez jakékoliv naděje, pak tě zničí vlastní slzy. Rozpustíš se pod náporem své duše, která se trhá na kusy. Není ruky, která by vyletěla a pohotově tě zachytila. Nikdo nehledí. Chodí s šátky přes oči, či jsi pro ně pouhá nicka? Bráníš se druhé možnosti, omlouváš je. Nechceš, aby tvé srdce puklo úplně... Miloval jsi a k čemu ti to bylo? Ztratil jsi jedinou naději, kterou jsi celičký svůj život nosil hluboko kdesi v sobě... Lidé prochází okolo tebe a hledí na tebe. Občas se záští, nenávistí, nechápavostí, láskou. Jediný, kterého hledáš, na tebe nikdy nepohlédne. Neví, že tím tě ničí, ničí tě a ty umíráš.
Všimnul by si však někdo tvé smrti? Procházejí okolo černého praporu, který hanobí jejich školu a nechápavě si říkají ,,Jaký chudák nás opustil?''. Není nikdo, koho by zasáhl jako střep do srdce tvůj odchod. Nikdo tě nehledá, ne však z důvodu, že k tobě nezná cesty...
Nevěř svým očím, svému srdci ani mozku. Nemáš čemu věřit. Tvé oči jsou zaslepeny ješitností, tvé srdce probodáno miliony střípky malých úlomků, příliš nemocné na správná rozhodnutí a mozek nepracuje dle tvého srdce ani tvých očí... Pracuje svým tempem a dle svých doměnek, ne však příliš správných. Zavři oči, uzavři svou mysl a spoj všechny síly na zapíchnutí posledního střípku do svého srdce...
A věř, že už se to nezmění, nač čekat? Už nechceš trpět, já to vím. Vidím tvé oči, jsou plné strachu a bolesti.'' domluvil chlapec a dívka zavřela oči, uzavřela svou mysl a lehce, loučíc se s životem, zabodla ocelový nůž do svého srdce. Její bledé nožky se podlomily a klesla k zemi, po tváři jí stekla velká, průhledná slza a její víčka navždy uzavřely bránu do její duše...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 21. května 2008 v 18:02 | Reagovat

Atyyy....=( To bylo nádherný...ale zároveň šíleně smutný a plná beznaděje=( Pokud je tvoje nálada stejná, jako nálada téhle povídka, tak to mě moc mrzí=(

2 Nera Nera | Web | 22. května 2008 v 12:59 | Reagovat

To bylo naprosto fascinující, nádherné, a kdo ví co ještě, já...nevím co ještě říct. Sem ráda, že jsem tady ztabloudila a přečetla si to! Děkuju....

3 Lucy Sallieri Lucy Sallieri | Web | 22. května 2008 v 20:50 | Reagovat

To máš takovou náladu? To je zlý, ale doufám, že se to urychlen zhojí a zacelí... Souhlasím s předešlými komenty... Bylo to, citově vložený a nádherný. Fakt nabitý emocemi... Snad bude lépe... ;o)

4 Lykao Lykao | Web | 22. května 2008 v 20:52 | Reagovat

Úžasné, smutné... Hluboce to na mně zapůsobilo...

5 Meg Meg | Web | 23. května 2008 v 14:00 | Reagovat

To je strašně hezký, všechny ty pocity v jednom krátkém článku..vážně úžasný a ta hudba k tomu byla hezky vybraná, chválím=))

6 Livian Livian | Web | 23. května 2008 v 23:54 | Reagovat

:_o já, kruci teď nedokážu popsat všechny pocity co se ve mě vzbouřily :-O jakto, protože třeba jen ten první odstavec naprosto vystihuje moje rozpoložení, vystihuje otázku, kterou se zabývám už tak dlouho...prostě nemám slov....

7 Merisa Merisa | Web | 24. května 2008 v 10:41 | Reagovat

Nádherné a strašně smutné... všechny ty emoce... smutek, láska...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.